Co jsou poruchy příjmu potravy?

18. září 2012 v 21:22 | Andy |  → Theory
Poruchy příjmu potravy dnes navzdory klasickému diagnostickému dělení (např. v Mezinárodní klasifikaci nemocí) chápeme spíše jako souvislou škálu přecházející od obezity přes psychogenní přejídání, bulimii až po restriktivní anorexii, jejímž protikladem je zdravý jedinec s přiměřeným příjmem potravy, standardním jídelním chováním a optimální tělesnou hmotností.

Nerozeznáváme tedy již přesné hranice mezi mentální anorexií a mentální bulimií, ale víme, že porucha příjmu potravy může mít u jednoho pacienta v průběhu života různé podoby a fáze. Podstata však většinou zůstává tatáž a na tu je třeba se v léčbě zaměřit.

Je tedy běžným jevem, že pacient si projde různými etapami a formami poruchy příjmu potravy, zpravidla od restriktivní anorektické fáze po mentální bulimii nebo záchvatovité přejídání spojené s nadváhou až obezitou. I tento fakt se podílí na obtížné léčbě, velkém procentu relapsů (návratů poruchy po zdánlivém vyléčení) a celkově neuspokojivé statistice úplného uzdravení.

Poruchy příjmu potravy jsou spojené se značným množstvím rizik a komplikací. Zjednodušeně je možné říct, že porucha příjmu potravy postihuje téměř každou část těla, ať již přechodně nebo v některých případech i trvale.

Dalším rizikem je fakt, že poruchy příjmu potravy se snadno stávají chronickými, to znamená dlouhodobými, úporně odolávajícími jakýmkoliv pokusům o léčbu. K tomu přispívá nedostatek motivace pacientů a také jejich chybějící náhled na skutečnou závažnost jejich problému.

Poruchy příjmu potravy patří mezi nejčastější psychiatrické diagnózy v dospívání a jsou také na jednou z předních míst mezi psychiatrickými chorobami s nejvyšším procentem úmrtnosti.

Hovoříme-li o poruchách příjmu potravy, je nezbytné zde uvést méně známé, ale o nic méně zákeřné formy, které rovněž řadíme do v úvodu zmíněné souvislé škály zahrnující různé podoby poruch příjmu potravy. Těmito méně známými, médii ne tolik zmiňovanými formami, jsou:

ortorexie (posedlost "zdravou", bio, racionální atd. stravou spojená se stupňujícím se strachem z jídla, které by nemuselo zcela odpovídat extrémně přísným kritériím, která si nemocný vytváří; začíná poměrně nevinně - preferencí biostravy, eliminací aditiv v potravinách apod.)
drunkorexie (úspora kalorií přijatých jídlem ve prospěch kalorií přijatých alkoholickými nápoji)
bigorexie (chorobné zaujetí tělem, jeho domnělými, smyšlenými nedostatky, spojené s usilovnou snahou o jejich změnu)
Všechny zmíněné formy poruch příjmu potravy se mohou objevit jak u žen, tak u mužů. Pohled na tuto skupinu onemocnění jako na výhradně "ženskou záležitost" je třeba v souladu s trendy posledních desetiletí přehodnotit - roste procento mužů, kteří vstupují do začarovaného kruhu poruchy příjmu potravy. Jednou z forem typickou pro muže je tzv. Adonis komplex charakterizovaný naprostou koncentrací na kultivaci těla až za hranice jeho mezí, estetiky a především zdraví. Adonis komplex je spojený se zneužíváním anabolických steroidů a dalších, zdraví škodlivých látek, se sociální izolací a ztrátou zdravého sebepojetí.

Vzhledem k mediálnímu a veřejnému zájmu o poruchy příjmu potravy je třeba čelit mnoha eticky sporným momentům. Původně dobře míněná osvěta v médiích může u veřejnosti vyvolávat fascinaci, senzacechtivost, a dokonce oslavování těch, kteří se svou nemocí vystoupí a otevřeně o ní hovoří. I přes množství dostupných informací je laické i mediální povědomí o těchto poruchách často zavádějící a proměnlivé podle aktuální společenské poptávky, která je založená na emocích, uměle vytvořených modelech a ideálech a samozřejmě na senzaci a šokujících obrazech.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama